24.1. Doletěl jsem v pořádku do Dillí a strávil zde 3 dny intenzivního přivykání si na zdejší kulturu. Nic se nezměnilo. :)
26.1. Odjíždím směr Dharamsala dnes večer v 6:50. Doufám, že tentokrát ten čaj s Jeho svátostí vyjde :) Držte palce.
27.1. Ve 5 h ráno jsem po dlouhé cestě s velmi uspěchaným řidičem (pravděpodobně dřívější zkušebním jezdcem stáje Ferrari)dorazil do Dharamsaly. Jeho rychlost se dá posoudit i z faktu, že jsme měli přijet v 7:30 ráno a dorazili jsme o 2,5h dříve než bylo v jízdním řádu. Změna prostředí oproti Dilí je patrná už z prvního nádechu! Úžasný horský vzduch. Záporné ionty jenom skáčou.
V autobusu se ke mně připojil Australan obdobného věku, vizáže a taky bez hodinek a ponětí, co je za den. Zarostlý jak Krakonoš. Příštích několik dní v rámci úspor sdílíme pokoj a podnikneme pár výletů kolem. Hurrrá do hor.
Mimochodem Dalajláma zatím není doma, takže na čaj zatím nepůjdu.
28.1. Návštěva Tibetského doktora-zajímavá zkušenost
Zítra vyrážíme do hor na Triund(2900mnm),zde přespíme, James s Melani se vrátí do Dharamsaly a já budu pokračovat dále na Lakagot(3350)-Lahes Cave (3598)- Indrahar pass (4375) a zpět.
Celkem asi 45km. Plánuji tak do pondělí.
(Pro ty starostlivější nechávám konkrétní informace na hotelu s přesným datem nejpozdějšího návratu a instrukcemi, koho a jak kontaktovat, kdybych nedorazil do určeného data. Starosti si dělejte až příští týden ve středu 4.2.(Na týden mám zásoby). Tou dobou, jestli se tady na blogu neozvu, pak jsem potkal Jetyho a společně jsme se vydali do Tibetu vyhnat Číňany. Do té doby na mě myslete v dobrém a přejte dobrého počasí. (Potom taky samozřejmě):)
1.2. Právě užívám horkého obrovského hrnku čaje a ČOKOLÁDOVÉHO-sýrového dortu (nevim proč tomu říkají sýrový, sýr jsem v něm nenašel)!!! Několikadenní pobyt tam nahoře naplnil očekávání a velice rád se o ně s vámi podělím. Teď potřebuji dostat do žaludku něco jiného než rýži, vločky a čínskou polévku!
Můžete se těšit na:
(Verze pro kamarády) - zápas o holý život(ne můj), teměř amputovaný prst na ruce a omrzlé nohy, setkání s divokou šelmou himálajských kopců, boj se vše spalujícím sluncem, spaní v záhrabu v teplotě jež ani můj teploměr neustál a brození sněhem, občas zapadající až po pás.
(Toto je verze pro rodiče) - pohodovou procházku po krásných kopečkách, lehké mrazíky způsobující nepatrné problémy mých kamarádů, kteří podcenili vybavení, vyhlídky, roztomilá zvířátka, slunné počasí, pohodlné spaní, krásný čerství snížek, prostě ideální dovolená!
Co mají obě verze společného: Neuvěřitelné východy a západy slunce a vyhlídky, kterých jsem se nemohl nabažit.
Posílám trochu toho himálajského vzdoušku a energie těch míst i za váma.
2-3.2. Tak nějak jsem se zastavil a trávím čas převážně v poklidu po okolí hostelu a hotelu. Prší vydatně celé dva dny v kuse a všechno už začíná být pěkně vlhké, včetně oblečení. Člověk nemá pořádně kde to usušit, topení zde není, tak vlhnu dále. Díky chladnému počasí (na pokoji mám kolem 8 stupňů)a častým výpadkům elektřiny si už ani nepamatuji, kdy jsem se pořádně myl. Ale dobré zprávy: zapsal jsem se do kurzu tibetské kytary...Chodím na lekce a je to docela sranda. Pravda, na hodině sedím společně s dvěma osmiletýma tibeťánkama a trochu vyčnívám z řady, ale lepší začít pozdě než nikdy, že?
7.2. Sobota. Jdu na poslední hodinu tibetské kytary a večer se naloďuji do vlaku směr Rishikesh. Několik lidí mi doporučilo tento směr a navíc jsem potkal tři dámy z AAA, které uvítaly můj doprovod v nočním vlaku. AAA znamená Anna z Anglie, Augusta z Ameriky a rAchel z Austrálie. Doufám, že se z toho štěbetání cestou nezblázním :) Jinak je příjemná změna mít po svém boku kromě medvěda a lišek taky spolucestující lidského druhu.
Příští zprávy budou snad již z Rishikeshe. Tam se mi, doufám, podaří nahrát i fotky. Tady to rychlost internetu nedovoluje a tuhle jsem viděl šneka jak odhazuje svůj notebook a říká, že se na to může vy...kašlat.Takovouhle rychlost prý ještě nezažil.
8.2.
Noc trávená ve vlaku AC2 mi silně připomněla cestování s ČD. Avšak tentokrát jsem ocenil nedochvilnost. Ještě, že měl vlak spoždění, jinak by nám ujel. Trochu jsme podcenili dopravu z Dharamsaly na nádraží v Phatankot. Ale vše dobře dopadlo a už drncáme. Rozjeli jsme hned po nástupu kytarovou seanci a od 8 do 11 zněli vlakem písně české i anglické. Druhý den na zastávce, když jsme vystupovali v 8hodin ráno v Rishikeshe, ke mě přistoupil směle jeden z Indů a se svou ženou a poděkoval za večerní produkci. Že prý to není v Indii obvyklé. To potěší, když to lidi ocení. Tak jsem mu též hned vysvětlil, že v Čechách je tradicí, když nastoupíš do vlaku, tak se hraje a zpívá!
Nyní užívám teplého počasí a chladivé vody posvátné řeky Gangy. Svůj doprovod AAA jsem ztratil někdy po obědě a od té doby je neviděl. Pravda, po společné 16h cestě potřebuju trochu klidu a testosteronu. Asi otevřu pivko a kouknu na fotbal. Už se těším na normální postel a žádnou angličtinu kolem...
26.1. Odjíždím směr Dharamsala dnes večer v 6:50. Doufám, že tentokrát ten čaj s Jeho svátostí vyjde :) Držte palce.
27.1. Ve 5 h ráno jsem po dlouhé cestě s velmi uspěchaným řidičem (pravděpodobně dřívější zkušebním jezdcem stáje Ferrari)dorazil do Dharamsaly. Jeho rychlost se dá posoudit i z faktu, že jsme měli přijet v 7:30 ráno a dorazili jsme o 2,5h dříve než bylo v jízdním řádu. Změna prostředí oproti Dilí je patrná už z prvního nádechu! Úžasný horský vzduch. Záporné ionty jenom skáčou.
V autobusu se ke mně připojil Australan obdobného věku, vizáže a taky bez hodinek a ponětí, co je za den. Zarostlý jak Krakonoš. Příštích několik dní v rámci úspor sdílíme pokoj a podnikneme pár výletů kolem. Hurrrá do hor.
Mimochodem Dalajláma zatím není doma, takže na čaj zatím nepůjdu.
28.1. Návštěva Tibetského doktora-zajímavá zkušenost
Zítra vyrážíme do hor na Triund(2900mnm),zde přespíme, James s Melani se vrátí do Dharamsaly a já budu pokračovat dále na Lakagot(3350)-Lahes Cave (3598)- Indrahar pass (4375) a zpět.
Celkem asi 45km. Plánuji tak do pondělí.
(Pro ty starostlivější nechávám konkrétní informace na hotelu s přesným datem nejpozdějšího návratu a instrukcemi, koho a jak kontaktovat, kdybych nedorazil do určeného data. Starosti si dělejte až příští týden ve středu 4.2.(Na týden mám zásoby). Tou dobou, jestli se tady na blogu neozvu, pak jsem potkal Jetyho a společně jsme se vydali do Tibetu vyhnat Číňany. Do té doby na mě myslete v dobrém a přejte dobrého počasí. (Potom taky samozřejmě):)
1.2. Právě užívám horkého obrovského hrnku čaje a ČOKOLÁDOVÉHO-sýrového dortu (nevim proč tomu říkají sýrový, sýr jsem v něm nenašel)!!! Několikadenní pobyt tam nahoře naplnil očekávání a velice rád se o ně s vámi podělím. Teď potřebuji dostat do žaludku něco jiného než rýži, vločky a čínskou polévku!
Můžete se těšit na:
(Verze pro kamarády) - zápas o holý život(ne můj), teměř amputovaný prst na ruce a omrzlé nohy, setkání s divokou šelmou himálajských kopců, boj se vše spalujícím sluncem, spaní v záhrabu v teplotě jež ani můj teploměr neustál a brození sněhem, občas zapadající až po pás.
(Toto je verze pro rodiče) - pohodovou procházku po krásných kopečkách, lehké mrazíky způsobující nepatrné problémy mých kamarádů, kteří podcenili vybavení, vyhlídky, roztomilá zvířátka, slunné počasí, pohodlné spaní, krásný čerství snížek, prostě ideální dovolená!
Co mají obě verze společného: Neuvěřitelné východy a západy slunce a vyhlídky, kterých jsem se nemohl nabažit.
Posílám trochu toho himálajského vzdoušku a energie těch míst i za váma.
2-3.2. Tak nějak jsem se zastavil a trávím čas převážně v poklidu po okolí hostelu a hotelu. Prší vydatně celé dva dny v kuse a všechno už začíná být pěkně vlhké, včetně oblečení. Člověk nemá pořádně kde to usušit, topení zde není, tak vlhnu dále. Díky chladnému počasí (na pokoji mám kolem 8 stupňů)a častým výpadkům elektřiny si už ani nepamatuji, kdy jsem se pořádně myl. Ale dobré zprávy: zapsal jsem se do kurzu tibetské kytary...Chodím na lekce a je to docela sranda. Pravda, na hodině sedím společně s dvěma osmiletýma tibeťánkama a trochu vyčnívám z řady, ale lepší začít pozdě než nikdy, že?
7.2. Sobota. Jdu na poslední hodinu tibetské kytary a večer se naloďuji do vlaku směr Rishikesh. Několik lidí mi doporučilo tento směr a navíc jsem potkal tři dámy z AAA, které uvítaly můj doprovod v nočním vlaku. AAA znamená Anna z Anglie, Augusta z Ameriky a rAchel z Austrálie. Doufám, že se z toho štěbetání cestou nezblázním :) Jinak je příjemná změna mít po svém boku kromě medvěda a lišek taky spolucestující lidského druhu.
Příští zprávy budou snad již z Rishikeshe. Tam se mi, doufám, podaří nahrát i fotky. Tady to rychlost internetu nedovoluje a tuhle jsem viděl šneka jak odhazuje svůj notebook a říká, že se na to může vy...kašlat.Takovouhle rychlost prý ještě nezažil.
8.2.
Noc trávená ve vlaku AC2 mi silně připomněla cestování s ČD. Avšak tentokrát jsem ocenil nedochvilnost. Ještě, že měl vlak spoždění, jinak by nám ujel. Trochu jsme podcenili dopravu z Dharamsaly na nádraží v Phatankot. Ale vše dobře dopadlo a už drncáme. Rozjeli jsme hned po nástupu kytarovou seanci a od 8 do 11 zněli vlakem písně české i anglické. Druhý den na zastávce, když jsme vystupovali v 8hodin ráno v Rishikeshe, ke mě přistoupil směle jeden z Indů a se svou ženou a poděkoval za večerní produkci. Že prý to není v Indii obvyklé. To potěší, když to lidi ocení. Tak jsem mu též hned vysvětlil, že v Čechách je tradicí, když nastoupíš do vlaku, tak se hraje a zpívá!
Nyní užívám teplého počasí a chladivé vody posvátné řeky Gangy. Svůj doprovod AAA jsem ztratil někdy po obědě a od té doby je neviděl. Pravda, po společné 16h cestě potřebuju trochu klidu a testosteronu. Asi otevřu pivko a kouknu na fotbal. Už se těším na normální postel a žádnou angličtinu kolem...
Žádné komentáře:
Okomentovat