První dny v Manali

Začalo velké rozkoukávání, oťukávání místních zvyků a seznamování se s domorodci, kulturou a zvěří žijící s náma.
Skončil den odpočinku po náročné cestě, a tak vzhůru do práce. Je nutné domluvit jeep do hor, nakoupit zásoby jídla a pomůcek pro školu (jak zrovna nemusim nakupovat a pobíhat po krámech, resp. to nepatří mezi mé nejoblíbenější činnosti, tak tady je to přímo dobrodružství, které se nedá s nákupem u nás srovnat a vcelku si to užívám...). V neposlední řadě se snažíme vykomunikovat s Kargyakem nosiče a domluvit naše setkaní s nima. Tato část, tedy komunikace a domlouvání s Kargyakem, se jeví jako nejtěžší, jelikož by nás už nejraději měli se zásobama u dveří, ženou nás nahoru jak nadmuté kozy! Dokonce padnul návrh vzít v Manali helikoptéru a zkrátit si tak dobu výstupu. Bohužel je nenapadlo, že bychom si díky absenci aklimatizace zkrátili též dobu pobytu v Kargyaku a možná i na tomto světě. Takže se držíme původního plánu a děti musí vydržet ještě pár dnů bez gum, papírů a dalších propriet, které jim vezeme.