Oficiální web Štěpána naleznete na adrese WWW.STEPAS.CZ

05.01.09

Letošní první výškové metry!! Mt Trimpthon

Tak konečně se zadařilo a počasí i buš mě pustily objevovat krásy místních makarorských hor, jejich zákoutí, výhledy a poznávat jejich obyvatele. Zároveň padla první letošní hora (1960 m) ,překonali jsme s méďou 1700 m převýšení. Po Vánocích a přibližně desetidenním nicnedělání to bylo a stále je velmi bolestivé. ;-)

Kolega z Chile mi zapůjčil kameru, a tak jsem to všechno pěkně zdokumentoval :).
Při posledním pokusu o zdolání této hory jsem měl trochu komplikace s orientací v buši, přešel jsem správnou odbočku a nakonec trávil hodiny blouděním po nepropustné buši a můj cíl dostat se na horu Mt Trimpthon se rázem změnil na cíl dostat se z té zpropadené buše domů. Chvilkama jsem si připadal jak tarzan, to když jsem musel některé nepropustné úseky přelézat po stromech :)
Vyzbrojen těmito zkušenostmi jsem tentokrát soustředil veškerou pozornost na správný směr a ejhle, tentokrát to vyšlo!


Buš mě pustila a pomalu se mi začaly objevovat nádherné výhledy na Makarorské údolí.

Tak tohle je Makarora z ptačí perspektivy....

Pohled na soutok Wilkin river a Makarora river


A už jsem se konečně dostal nad 1200 m a buš ustoupila, otevřely se rozsáhlé horské pláně lidským plemenem nedotčené!


Čím více jsem se blížil k vrcholu, tím méně se stával terén schůdný. Nutno podotknout, že turistické značení skončilo ve 1400m a vyšlapaná pěšina v 1500 m.n.m. Dál už člověk vybírá cestu podle svých schopností a nebo to otočí. Já si vybral tu vzhůru. Ještě jsem si přečetl cedulku upozorňující na nebezpečí v případě špatného počasí. Nechápal jsem, jak deštík může ohrozit někoho při cestě touto plání. O pár desítek metrů výše jsem pochopil. Stoupání bylo prudké a posledních 200 m se lezlo po skále. Posledních 300 m jsem lezl po čtyrech s neuvěřitelnýma křečema v nohách!Kdyby do toho zapršelo, byla by cesta dolů jak jízda po tobogánu!

Posledních 100m! Necítím nohy a sleduju kamzíka nade mnou, jak s lehkostí zdolává šutráky a každou chvíli se otočí zpět, jako by se mi vysmíval! To se mu to leze nahoru, když má náhon na všechny 4, přední nohy kratší pro lepší stoupání a kopýtka z materiálu, který se s mým vibramem nedá srovnat a drží jak přibitý!

Ale to už dosahujeme vrcholu!!! Na vrcholu hory, na vrcholu blaha, ale na dně svých sil jím svůj vítězný muffin (něco jako malá bábovka) a pózuju foťáku! Vrcholové foto je zapotřebí!

Otevírá se krásný výhled na zasněžené pláně na druhé straně hřebenu.

Počasí se rychle mění v nepříjemné až vlezlé a vypadá to, že se blíží sprška. Jelikož nechci cestu dolů jet po zadku, urychluju své kochání! (Stejně jsem jel, a to nebylo mokro)

A pak že letošní zimu(léto) neužiju sníh :))))



Poslední pohled na okolní hřebeny...


A na Makaroru...

A rychle zpátky do údolí, než se přižene přeháňka...

..................................................................................
Několik málo fotek pro potěšení kolegů z Mapového centra!!! :)

Doufám, že bude mít Honzík radost :-) ...na horách funguje...ale v buši ne :(...jo neni nad sirf III)

..................................................................................
No a tohle stvoření velikosti káněte a podobou papouška mě doprovázelo cestou dolů. Byl velice oprsklej a když jsem nechal něco z věcí ležet na zemi, přiběhl a snažil se si to přivlastnit. Po chvilce zavolal kamaráda a byli na mě dva!

Doprovodili mě v méně schůdném terénu a někde kolem 1200m se se mnou rozloučili.

Žádné komentáře:

Okomentovat