Oficiální web Štěpána naleznete na adrese WWW.STEPAS.CZ

29.12.08

Co ohrožuje můj život...

Musím podotknout, že prozatím jsem se setkal s největším nebezpečím na silnici. Pro mě jako pro Evropana je nějak těžké pochopit a převrátit si strany jízdních pruhů... :( V praxi to znamená, že při přecházení si mnohdy až v polovině silnice uvědomím, že vlastně koukám na druhou stranu... Zatím jsem měl kliku!
Další z věcí je nutnost zvyknout si na volant na místě spolujezdce. Respekt...napravo.
Mám za sebou dva trapasy:
1) můj šéf Lyal mně zadal novou práci a že mě hodí na místo určení svým autem...jaké bylo jeho překvapení, když jsem se mu nahrnul do auta za volant. Stál tam a koukal a že prej raději bude řídit svoje auto sám...:( Tak jsem zase vylezl a přelezl na sedadlo spolujezdce po levé straně.
2) Horší to však bylo v druhém případě. Můj nejčastější dopravní prostředek je autostop. Tak se mi tuhle stalo, že stojím u silnice s velkou krosnou a stopuji. Zastavil mi dobrý muž s dodávkou a že mi pomůže s batohem do kufru a ať nasednu. Jeho pohled byl minimálně drobet vyjevený, když jsem se nakýbloval na místo řidiče. Naštěstí to pochopil a uznal, že měsíc mimo Evropu je krátká doba na přeučení zažitých věcí!
Autostop je přeci jen v těchto končinách zajímavý. Zrovna včera mě při cestě z Wanaky nabral chlapík jménem Steve. Potřásli jsme si pravicema, konstatovali, že se naše jména budou dobře pamatovat a po pěti minutách oznámil, že při této příležitosti musíme dát jointa! Nemám nic proti lehkým drogám, ale když začal balit za volantem, naznačil jsem mu, že by mohl zastavit. Zastavil tedy, ubalil ho, podpálil a rozjel se. Koukal jsem jako ve snách, jak potahuje jeho právě urolované rakety. Naštěstí silnice vedla téměř pořád rovně a on vypadal, že má zkušenosti s řízením pod vlivem. Symbolicky jsem si potáhl, abych ho neurazil a s radostí uvítal pohled na Makaroru, která se objevila v dáli.
Zdejší řidiči mají zajímavé návyky.
Doufám, že nějakého takového nepotkám, až budu přecházet silnici...

1 komentář:

  1. Musím se smát když čtu jak lezeš na stopu za volant.
    To samé se mi přihodilo na stopu z Wanaky do Makarory. Zastavil mi nejaký Frantík. Naložila se batožina a já se rozhodl usednout do auta. Chlapík když mě viděl, tak mi povídá, že pokud by mi to nevadilo, tak by s dovolením řídil on. Já jsem na to v klidu odpověděl, že souhlasím a budu jedině rád, pokud bude řídit on. I tak jsem nezměnil směr a vzal za dveře u auta. Chlapík opět podotknul, že mu skutečně nebude vadit, když bude řídit. Já na to, samozřejmě stejně nerad řídím a otevřel jsem dveře a nasednul a k mému údivu na místo řidiče. Což mi docvaklo co se mi vlastně snažil naznačit a on se smál celou cestu až na Makaroru:-))).Luděk

    OdpovědětVymazat