Oficiální web Štěpána naleznete na adrese WWW.STEPAS.CZ

10.08.15

Aktuální zprávy z cest:

Aktualizováno 10.8.

  •   Tak mám za sebou zajímavá setkání, Dalajlámou počínaje po další poutníky konče, zajímavé cesty do hor (několika denní pochod do Markha Valey, které v důsledku záplav nebylo možné projít a tak jsem to vzal zkratkou přes jiné kopce), expedice na Stok Kangri (6100m vysokou horu, která nedopadla úspěšně z hlediska dosažení vrcholu, ale zato dopadla úspěšně ve smyslu návratu všech zúčastněných zpět do civilizace. Opět hory ukázaly svoji moc a spláchly deštěm cesty, proto bylo třeba cestu do údolí hledat i v náročných terénech, někdy až dech beroucí). 
    Dále se rozepíši o několika dnech v sedle motocyklu a objevování prastarých klášterů v Ladaku. Denis Hooper a Peter Fonda by mi záviděli ten stroj, který mi přenesl bezpečně po horských cestičkách. A  tentokráte se ani nerozpadl ve dví. 

    Cestu do Sluneční školy jsem musel pro nepřízeň počasí a odříznutí v Lehu zrušit. Nu snad se do školy ještě někdy podívám. Za poslední dva roky dva pokusy a ani jeden úspěšný. 

    Nyní jsem se po 19h (450Km) jízdy minibusem, po cestě která prý dříve byla silnicí, dostal přes hory do Manali a začínám pomalu opouštět vysoké sněhem pokryté Himálajské kopečky. Směřuji to na jih za teplem. Příští destinace Dilí.
     

27.7

Jsem v Lehu a vlivem dešťů jsme kompletně odřízlí od internetu a spojení se světem. Jestli čtete tyto řádky, tak se mi podařilo ukecat nějakého místního, kdo vlastní satelitní telefon a poslal jsem tyto řádky tímto způsobem (ne moc levným), nebo nějaká dobrá duše letící do Dilí to vzala s sebou na disk a odeslala z nížin. Jsem v pořádku, a dokonce jsem si i zvykl na výšku. Při přejezdu z Manali jsem měl zdravotní problémy a několik dní si poležel. Teď se rozkoukávám po okolí, rekognoskuji terén, poznávám nové lidi. Pokud vše půjde, jak má, vyrazím během několika dní směr Šhingola a dál škola v Kargyaku. Tam pobudu tak do začátku srpna a poté se vrátím zpět do Manali a pak do Dilí. Kolem 10.8. bych měl již být znovu napojen zpátky na civilizaci. Uvidíme. Všechny zdravím a pozdravuji. Až se dostanu na mail, odpovím všem, co nejspíš čekají na moji odpověd. Mějte strpení…je možné, že se na internet dostanu až v srpnu.

Jinak z událostí kolem, tři dny v posteli a dávání se dohromady. Poté jsem začal přivykat na místní kulturu a začal chodit do meditačního centra. Zde jsem se setkal s velice zajímavým mnichem ze Srílanky. Padli jsme si do oka. Ještě s dalšími lidmi z centra jsme jeli doChoglamsaru na nedělní puju. Zde se těšte na vyprávění o zajímavém programu, na jehož konci hlavní láma požádal, aby se předvedl, kdo má co sdílet, ať už slova, píseň…cokoliv. Jelikož jsem přijel se svým ukulele na zádech, moji spolucestující věděli, že v tomto mám nějaké možnosti nabídnout a poukázali na mě. Poté jsem byl vyzván lámou, abych se předvedl před cca 250 lidmi v hale. Jak to dopadlo, to si počtete později, až znovu připojím na internet.
Mějte se rádi!

 

15.7.

Dorazil jsem do Lehu. Jdu si trochu poležet a dát se dohromady z náročného přejezdu, který se nám poněkud zkomplikoval deštěm a sesuvy půdy. Díky tomu jsem byl nucen trávit noc v 5000 m.n.m, což po aklimatizaci na pouhé 2 tisíce v Manali a rýmičkou, znamená až život ohrožující situaci.  Vše dobře dopadlo, všichni v pořádku v Lehu a vy se můžete těšit zase na další akční povídání...Hory ty nás nešetří. A jakmile jste agentem MSR se všemi povinnostmi kolem, pak to je umocněno ještě více. Jdu si dát čaj. .

 

13.7.

Vyrážím dnes v noci z Manali busíkem směr Rothang pass a dále přes kopečky do Ladaku. 12h na cestě na jejíž konci mě čeká...no kdo ví?  Další zprávy a příběhy za pár dní.

12.7.

Pro rodinu: Vše v pořádku, let super, projel jsem Dilí bez problémů a nyní sedím v Manali, na úpatí Himálaje a směřuji přes Keylong, Darcha do Lehu. Ozvu se z dalšího internetového připojení což bude asi až v Lehu.

Pro přátele: Brzy zde popíši, krom jiného, i adrenalínový zážitek z průběhu letu z Dubaje do Dilí, kdy jsem se stal Jamesem Bondem a zachraňoval letadlo před teroristickým útokem!

Nové Dilí mi uvítalo s otevřenou náručí tak vřele, že jsem byl unesen řidičem rikši a zavlečen proti své vůli do starého Dilí a místních slamů. Některé věci prostě člověk nevymyslí a až Manitou je cestou vytvoří! Plánujte a slyšte smích!

Jinak pro vás platí také to pro rodinu! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat